Co je seasock?
Taková obrovská ponožka nebo spíš spacák, který obouváte na celé tělo (obě nohy najednou) dovnitř do lodi a gumou obšitý okraj se nasadí podobně jako jako špricdeka na límec lodi. Nehřeje a je to jen relativně tenký pytel, ale nepropouští vodu. Je to vlastně taková špricka naruby. Taky zabraňuje pronIkání vody do lodi, ale je uvnitř lodi kolem těla kajakáře.
Proč je seasock skvělá věc?
1) Když se s grónským kajakem cvaknete a jdete ven, tak by seasock měl zůstat na lodi a ta by se neměla naplnit vodou, ale zůstat plná vzduchu a plavat na hladině. Nevím, nikdy jsem z něj skutečně nekrysil, ale při břehuláku to tak funguje.
2) Když nastupujete do lodi s nohama od písku a kamínků odděluje seasock vnitřní prostor lodi od vašich bot a nohou a nedovolí písku napadat do lodi a nakonec se vměstnat mezi podélníky a hlavně kýl a plátěný potah a postupně ten potah díky mikropohybům v konstrukci poškodit. Veškerý bordel zůstane uvnitř seasocku.
Proč seasock nesnáším?
Možná pro bosé či do kožešin obuté eskymáky jejich kožený seasock funguje jak popisuji výše, ale moje neoprénové botičky po nepromokavém plátně mého seasocku nekloužou ani trochu, zadrhávají a komplikují nasedání do už tak komplikovaného malého kokpitu kajaku do takové míry, že se celkem pravidelně uvedu do stavu paniky a nezřídka se i cvaknu. Pak přijde na řadu ta pěkná vlastnost seasocku a sice, že při takovém břehuláku nenaberu celou loď vody, ale jen ten seasock, který celkem hladce vytáhnu i s vodou ven aniž bych ho sundaval z límce, vodu vyleju a loď zůstává suchá. Jenže k čemu to je, když bez něj bych si nohy nezamotal a k břehuláku by vůbec nedošlo.
Když už se mi podaří nastoupit bez cvaknutí, tak můj plátěný seasock celkem pravidelně zajistí jistou zamotanost nohou a táhnutí tu a onde a už tak podivně nepohodlný posez v kajaku zhorší přes míru snesitelnou. A je třeba mikropohyby seasock uvolnit a dosáhnout aspoň minimálního komfortu. Srovnej s volností posezu a polohy nohou kanoisty. Kajakář sedí na jednom pevném fleku s pevnou pozicí nohou a komfort získává poposednutí o cenťáček sem a tam. Kanoista, sedí, klečí, nohy prohazuje jak je mu libo a pohodlí si udělá kompletní změnou pozice, kdykoliv potřebuje. Už vůbec nemluvě o tom, že do kanoe nastoupil místo v neoprenu klidně v pohorkách a vaťáku, protože na sebe necáká.
Zkrátka seasock jsem začal nenávidět … a … (omlouvám se, Vítku) přestal používat.
Anatomie seasockového břehuláka
obrázek 1 Seasock leží na palubě, ano, takhle velké to je.
obrázek 2 Seasock nasazen a připraven k použití, je celý uvnitř lodi nakrabacený, aby nohy v botičkách rovnou dosáhly co nejhlouběji hned na první pokus. Povšimněte si umístění loďáku s věcmi, tohle není dobře a komplikuje to nasedání do krátkého a nízkého límce, jak záhy zjistím.
obrázek 3 Nesu si kajak na vodu pln dobrých předsevzetí.
obrázek 4-6 Nastavuji si kajak na vodě a instaluju pádlo do pozice pomocného plováku kvůli stabilitě.
obrázek 7 Sedím si na loďáku polozasunut, balancuju loď na hladině a pokouším se najít pozici nohou ve které půjdou zasunout dovniř.
obrázek 8 Uá, brěhulák!
obrázek 9 Brilantně snadné vylití seasocku.
obrázek 10 Další pokus korunován úspěchem.
obrázek 11 Se zauzlovanýma nohama jsem ujel dopoledne do oběda, ale při třetím nasedání toho dne jsem na seasock definitivně zanevřel a tady ta mrcha jela zbytek výletu, kašlu na ni a radši si budu pečlivě mýt nohy před každým nastoupením než abych se mučil seasockem. Promiň Vítku.
Ale jak už se stalo mým zvykem, Vltava nekončí v Českém Krumlově, ba ani ve Zlaté Koruně a už vůbec ne v Boršově. Takže po převléknutí z neoprenu a výměně závodního vybavení za tábornické u auta, které jsme měli připravené v Krumlově jsme jeli s Láďou Bláhou a Alešem dál. 
Rozprava nad rozeschlou žebrovou Orlicí
